Od ledna 2025 se opět otevře pro nové zájemce roční studium Cestou Jógy. Pro mě jediná "Cesta vzdělávání se v Józe", kterou mohu od Srdce doporučit všem, kdo už nechodí nebo nechtějí chodit do školy :-) a zároveň mají stále zájem vzdělávat a poznávat sebe. ....více www.cestoujogy.cz
Sdílím jen malinkou část svého příběhu. Nejsou slova na To, co mi roční studium přineslo/odneslo.
"já, učitel jógy, tolik let praktikující, meditující, s tolika zkušenostmi.....se přeci už nepotřebuji někam chodit učit....nemám na to čas a ani peníze", ano to jsem si opravdu myslela......Přesto tam bylo "něco", co už nešlo neposlouchat, už nešlo rozumově odbýt, už nešlo otáčet se dál zády......
Přemýšleli jste někdy "kolik let v životě" jste chodili do školy? Školka, základka, střední, vejška....moje číslo je 20 :-) plus dalších 5 strávených ve školách jógy, workshopech, seminářích, kurzech...."sakumrpdum" 25.
Vedlo to k tomu, že jsem se zařekla, konec, už nikam nejdu, k ničemu mi to není....co potřebuji si dohledám v knížkách nebo na internetu, přijdu si na to sama....protože přeci život je ta největší a nejlepší škola. Bylo mi 40, kdy "život" přinesl možnost začít chodit do prvního ročníku Cestou Jógy. NE! To jsem rozhodně nešla! Bylo mi 42, kdy jsem se odhodlala VSTOUPIT.
Jak mě se nechtělo!!!
Netušila jsem, co se budeme učit, ale tušila jsem, že to bude jiné, než jsem dosud znala. Tušila jsem, že tady zkratky, objížďky, používání předností, načtenost, filozofování, rozumové odůvodňování... budou k ničemu. Tušila jsem, že to nebude snadné, bude potřeba odvaha, možná to i nedám. Na druhou stranu jsem neměla tušení, jak “mě TO celé dostane” už od prvního setkání, jak silný celý rok bude. Proč?
Vznikala Poznání, která se nedají načíst, převzít od někoho, naposlouchat, Poznání, která vznikala ve mě, Poznání, kdy jasně víte....Pravda
....není den, kdy bych si nebyla vědomá přínosu ročního Vzdělávání se Cestou Jógy v běžném normálním životě ženy, zároveň maminky tří dětí, manželky, dcery, lektorky....
a ta hromada všeho, co bylo odloženo!
a nebylo to rozhodně vždy snadné!
Většina toho, co jsem dosud učila, jsem odložila (hormonálku, řízený vedený "konaný" dech, řízení toku energie, mudry, konané relaxace, čakrové relaxace, zpívání manter, asany bez vědomí hrubého fyzického těla, ideálně 30 za hodinu…). Dlouho trvalo, než bylo přijato, že “nedělám, nekonám” dýchání, pohyb nebo meditaci, ale že je "konáno a já jsem toho svědkem". S tím se proměnily bolesti, nemoci, kila, závislosti, emoce, nepokora, ale i vztah a práce s lidmi....
Dostalo se mi jemného, láskyplného a opravdového, nekonečně trpělivého a laskavého vedení Učitele. Vedení, které nikdy neřeklo, co je na konci, neříkalo výsledek, ale dalo jasnou cestu k němu. Umožnilo, aby vzniklo. Nikdy nepoutalo, neovlivňovalo, nezraňovalo, neovládalo, DĚKUJI!
....o tom, že není vždy snadné "udělat krok" je i příběh mé milé kamarádky Jany Tomáš. Díky za její odvahu a sdílení.
"V létě 2015 jsem začala chodit na osobní konzultace k Učiteli Jógy Míše Svatošové. Věděla jsem, že se od ledna otevírá studium Cestou Jógy. Přišel obrovský vzdor: „Já už nechci nikam chodit, proto jsem si našla Učitele.“ Přibližně týden před prvním výukovým víkendem jsem z „ničeho nic“ onemocněla (po několika letech). Druhý den nemoci mi docvaklo, že to není z "ničeho nic", že v hloubi duše toužím začít se studiem, a že hlava mě přesvědčuje, že nechci. Ještě jeden den jsem bojovala. A čtvrtý den nemoci jsem se odhodlala zavolat Míše s prosíkem a zároveň obavou, zda je ještě volné místo. Bylo jedno poslední, a tak jsem nastoupila. Joooo a mimochodem, jak nemoc rychle a z "ničeho nic" přišla, tak také odešla….
Nastoupit Učení Cestou Jógy bylo mé nejlepší životní rozhodnutí…kráčím touto Cestou již osmým rokem, někdy je to nesnadné, a přesto bych NEMĚNILA!!!
S pokorou, úctou a vděčností Děkuji, Učiteli..... Jana Tomáš