"Praxe mapování těla (záda, břicho, bok, bok) mi přinesla zatím především zjištění, že je možné vnímat se od posledního prstu u nohy až po pokožku hlavy. Nepřemýšlím moc nad tím, jak je to možné, ale rozhodně se teď cítím více ukotvená, v klidu a především jistější a řekněme i bystřejší při interakci s okolím. Podivuji se také nad tím, že během praxí se mi pomalu rozpouštěla bolest v bedrech, která mě léta trápila." Simona K. (49 let, Praha)
"Nezávisle na čase, ve kterém jsem praktikovala (ráno x večer), praxe "záda, břicho, bok, bok" vždy přinesla zklidnění, jakýsi návrat k sobě. Byla mi příjemná po fyzické i psychické stránce. Byl to čas se sebou, ve svém těle. Dostavila se větší vnímavost, jemnost k sobě a s tím spojená spokojenost, která prostupuje běžné dny, nezávisle na tom, co se ten den zrovna děje." Klára B. (Praha)
"Měsíční workshop mě "vrátil" k sobě, k vědomí sebe, od kterého jsem se díky okolnostem posledních let pomalu a nenápadně vzdálila. Díky praxi samotné snadněji nacházím jemné prožitky, vůči nimž jsem postupně otupěla. Čistého bytí si všímám několikrát denně a intenzivně a tím jsem klidnější. Spokojenější." Marcela Ch. (Praha)
"Techniku Záda, Břicho, Bok, Bok jsem se naučila od svého Učitele Jógy v roce 2020. A nebylo to snadné. Ne, že bych do té doby nevnímala fyzické tělo a to co mi tělo říká, jen to ve velké většině bylo z roviny “já”, jestli se mi to líbí/nelíbí, jestli se mi to hodí/nehodí, jestli to je pro mě dobré/nebo není, jestli to chci/nechci, jestli můžu/nemůžu, musím/nemusím, jestli to potřebuji/nepotřebuji….. Nastal obrovský náraz a vztek, až takový, že jsem před skupinou kamarádů jogínů řekla "větu vět": “že tuto podřadnou jógovou praxi “já” rozhodně dělat nebudu!”
A dělala :-) Není ani tak důležité, co všechno díky praxi Záda, Břicho, Bok, Bok, odejde nebo naopak přijde. Ani to není zázrak. To, co je důležité je, že ve vědomí zrozené bytosti nastane jasnost vnímání (nejen)hrubého fyzického těla. Dlouhou dobu jsem si chodila " k Józe" (včetně Meditací) pro pomoc, pro lék. Ulevit si od bolesti v těle, zapomenout, odpočinout, "přijít na jiné myšlenky". Chodila jsem si "brát", abych žila a dávala. Toto přibližně patnáctileté období se proměnilo." Zuzana Bergerová, (47 let, Praha :-)